Jak žít s lehkostí v nejistotě a změně?
Jde udělat
z nejistoty svého kamaráda? Ano. A s
lehkostí mraků na letní obloze.
Odložte
masku.
Otevřete se
životu.
Vzdejte se
kontroly.
A prostě si
to užívejte.
Život je
změna. Někdy příjemná, jindy nepříjemná, někdy nás nese s lehkostí, jindy námi nemile
zmítá. A tak se snažíme, jdeme dál, zkoušíme to znovu, padáme a vstáváme. Nikdy
nevíme, co je za rohem. Může to být zázrak. Může to být průšvih. A to je na
životě krásné i děsivé zároveň.
Přesto se v
tomhle chaosu snažíme najít alespoň nějakou jistotu. V druhých, práci,
hromadění peněz, přátel, závazků, kapitálu, věcí. Co kdyby se ale naší základní
jistotou stala právě nejistota, ona nezakotvenost? Může být tato základní
nejistota naším přítelem? A co by se stalo, kdybychom se této úzkosti přestali bránit
a začali si ji užívat?
„Vedeni
iluzí, že ideálním stavem je zažívat stálé bezpečí a blahobyt,
podnikáme všechno možné, jen abychom se ho pokusili dosáhnout: jíme,
pijeme, užíváme drogy, pracujeme přespříliš, dlouhé hodiny vysedáváme
na internetu nebo před televizí. Z nějakého důvodu ale onoho
stavu neotřesitelného uspokojení nikdy tak docela nedosahujeme.“
Čtení knihy
„Žít s lehkostí v nejistotě a změně“ plyne klidně jako bílé mraky na letní
obloze a vede nás dál a hloub k sobě samým - přes prožitek strachu, úzkosti k
soucitu až k rozměrům bytí tak širým a nekonečným, jako je právě letní obloha.
Pema Chödrön
v knize ukazuje, jak dětinské je naše lpění na představách o světě i sobě
samých. „Ale já jsem přece takový a makový,“ vztekáme se, kdykoliv se nás někdo
pokusí představy zbavit. Zamysleme se společně s autorkou nad tím, proč je
hroucení naší totožnosti vlastně důvodem k oslavě, jak bychom měli účinně
pracovat s negativními emocemi jako strach, zlost, panika a jak odložit masku,
otevřít se životu a dát věcem volný průběh.
Kniha přináší
spoustu drobných příběhů a historek ze života a plno praktických tipů a návodů,
jak začít s odstraňováním duševních zlozvyků a škodlivých návyků. Ovšem velmi
jemně a nenásilně, krůček po krůčku, což v nás nevyvolá paniku, že ode dneška
musíme několik hodin denně meditovat, jinak jsme z(a)traceni.
Pochopíme,
jak být plně přítomni, jak neubližovat, snažit se nehodnotit a laskavě přijmout
vše, včetně strachu a bolesti. A pak jen s pokorou a vděčností pozorovat
zázraky, které se v našem životě začnou dít.
„V roce 2000 vydali starší indiánského národa Hopi
předpověď ohledně budoucnosti a zároveň nám nabídli několik rad a
doporučení, jak žít v nadcházejícím tisíciletí. Tito stařešinové platí za
ochránce
Země, za muže zodpovědné za přežití (či naopak zánik) naší planety.
Prohlásili, že se právě nacházíme v rychle plynoucí řece a že
mnoho z nás pocítí strach a bude se snažit přidržet břehu. Takoví však podle
těchto moudrých mužů „budou velmi trpět“. Naopak je prý zapotřebí se břehu
pustit, zamířit doprostřed proudu, rozhlédnout se, kdo tam plave spolu s
námi, „a oslavovat“.“
Žít slehkostí v nejistotě a změně od Pemy Chödrön vydává Nakladatelství Synergie.