Vílí pohádky potěší dětskou duši svou jemností a hravostí
Obyčejné pohádky… … dalo by se říci. Příběhy jsou tak na dvě, na tři až pět stránek, krásně se čtou, jsou akorát dlouhé a občas v nich jsou něžné dialogy, u kterých se ani unavený rodič nějak zvlášť nezapotí.
Z textu čiší klid a něha a takové to pohlazení, které potěší i dospěláckou duši. Za příběhem je moudré shrnutí, o kterém se můžete s dětmi rozpovídat. Pohádky, které svým příkladem a příběhem někdy suplují to, co bychom v rámci výchovy dětí jen těžko v dnešním shonu života hledali.
Nebo spíš naopak, pro co bychom těžko hledali vysvětlení tak klidná, trefná a dokonalá. … se stávají neobyčejnými. A to ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, co všechno s touto knížkou můžete udělat.
Stalo se tak na konci knihy, kde je několik cílených meditací pro unavené či vystresované děti. Vizualizace mořských víl nebo Meditace s květinkovými vílami, lehoučké navození představ je před spaním naprosto úžasnou možností, jak dítě uklidnit a dodat mu důvěru v život.
A mě napadlo ještě něco. Pokud si můžeme hrát s cílenou meditací, můžeme si vymýšlet snadno i tu svoji. A navíc – pak si můžeme hrát i s dvacítkou předchozích pohádek. Vrátit se do těch oblíbených a vymýšlet si v nich své vlastní příběhy. Uhnout před zakončením a udělat si ho jinak. Potkat na chvíli jinou, zcela vymyšlenou bytost a zažít s ní právě to, co se nám bude chtít!
Pohádky se tak rázem stávají bezednou studnicí nápadů!!!!!
I když na konci knihy patří oběma dík a máte tam vypsáno, která pohádka ke komu patří, je velmi těžké rozeznat, kdo co psal.
Příběhy jsou psány na stejné vlně. Není divu, protože o autorkách jsem si vyhledala toto (škoda jen, že to není přímo na knize, já mám ráda, když vím, s kým mám na druhé straně stránek tu čest) - ovšem to už nejsem schopna posoudit s nadhledem, u mě je to asi už úchylka.
Lou Kuenzler: Dáma, která vyrostla na ovčí farmě a své pohádkářské začátky spatřuje v tom, že na jejich ovčí farmě v Devonu nebývalo dvakrát dobré počasí a často měla promočené holínky. A tak se ráda schovávala v suchém voňavém seníku a vymýšlela příběhy… Dnes žije v Londýně se svojí rodinou, psem a dvěma kočkami.
Karen Wallace: Vyrostla také ve srubovém domě v Kanadě a její dětství je spjato s řekou a lesy. Dnes žije také v Londýně a její tvorba je rozmanitá, od scénářů, detektivky, dokumentární filmy po romány a samozřejmě příběhy pro děti. Říká o sobě, že psaní je něco, co chtěla dělat celý život.
Tak to jsem se nějak rozmáchla… abyste si na mé rozmáchnutí opravili názor, přikládám i oficiální anotaci, kterou najdete na zadní straně knihy:
Okouzlující, někdy hravé a často moudré víly nám pomohou spojit se s rytmem a harmonií světa přírody a naladit se na jeho sílu. Tyto nádherné příběhy na dobrou noc seznámí vaše dítě s energií víl prostřednictvím půvabných a zároveň inspirativních pohádek. Jemné meditační a vizualizační techniky, které vám tato kniha rovněž přiblíží, pomáhají dětem rozvíjet představivost, empatii a porozumění a zároveň je uvolní tak, aby se jim dobře spalo. Kniha obsahuje 20 překrásně ilustrovaných příběhů na nejrůznější témata – od toho, jak je důležité vážit si krásy divoce žijících zvířat až po to, jak v sobě rozvíjet odvahu a víru. Každá pohádka je doplněna poselstvími, která shrnují její pozitivní význam. V úvodní části knihy se dozvíte, jakou roli hrají víly v nejrůznějších kulturách na celém světě, a také to, jak může čtení těchto příběhů pomoci vašemu dítěti zklidnit se a uvolnit před spaním. Kniha zároveň poskytuje návod, jak využívat tyto pohádky coby odrazový můstek pro vaše dítě, aby se dokázalo vcítit do světa přírody, vnímat jej a přistupovat k němu tvůrčím způsobem.
Vydalo nakladatelství Synergiepublishing SE, 2013,www.synergiepublishing.com. Ukázka je z recenze na www.cajovnaumodrekocky.cz