Román vypráví napínavý, přitom velmi jemný lidský příběh muže, který za svůj život projde skutečně vším možným. Muže, který přes četné životní klopýtnutí dojde až k poznání pravdy. Narodil se na palubě letadla, vyrůstal na farmě bez adresy, několikrát málem zemřel, aby se mohl znovu zrodit... Pavel Plyšatý není obyčejný člověk. Snad by takový raději byl, opravdu upřímně se snaží. Marně. Nikdo nedokáže zapomenout na svoji výjimečnost, na božství v sobě, navždy.
Jeden na webu KRITIKY a druhý U modré kočky (a Vaše literatura)
To je ale síla. To musím autorovi nechat a smeknout poklonu, to je vskutku grácie a šmrnc, s jakými pronikl do hlavy malého Pavla, jak moc začal žít jeho příběh, jeho naučené chování, jeho duševní i duchovní pochody. A když si pak Pavel Plyšový vzal toho svého medvídka a vydal se na cestu do nového života, byl to zcela jiný člověk. Byl už dospělý, ač mu bylo pouhých dvanáct let… A vůbec, nebudu prozrazovat, snad jen to, že je to jeden z příběhů, u kterých přemýšlíte, jak se vůbec autor mohl udržet dlouhodobě ve stavu, ve kterém tuto knihu psal….jak dokonalá je.